Vo Svetle Pravdy

Posolstvo Grálu od Abdrushina


1.KNIHA ◄ ► 2.KNIHA
Deutsch
English
Francais
Español
Português
Русский
Український
Magyar
Česky
Obsah


Třetí přikázání
Pomni, abys den sváteční světil!

Kdo si dá práci, aby procítil přikázání! Vidíme-li děti i dospělé, jak lehkovážně zacházejí s přikázáními svého Boha, musí každého vážně myslícího člověka pojmouti hrůza. Učí se přikázáním ve škole a povrchně je odříkávají. Člověk je rád, když si osvojil znění slov a že je dovede opakovati, pokud je u něho obava, že se ho někdo na to zeptá. Vyjde-li pak ze školy do praktického života, zapomene brzo i toto znění a tím i smysl. Je to nejlepší důkaz, že ho vůbec skutečně nezajímalo, co jeho Pán a Bůh od něho žádá. Ale Bůh ve skutečnosti nežádá, ale dává v lásce všem lidem to, co nutně potřebují! Ze Světla bylo pozorováno, jak velice lidé zbloudili. Proto jim Bůh jako vychovatel ukázal věrně cestu, která je vede k věčnému bytí ve světlé říši ducha, tedy k jejich štěstí. Neposlušnost musí vésti k neštěstí a zkáze lidí. Proto není vlastně správné, mluví-li se o přikázáních. Jsou to spíše dobře míněné rady, ukazovatelé správné cesty hmotností. Poznati tuto hmotnost přáli si lidští duchové sami. Ale na člověka nemá ani tato krásná myšlenka účinku. Doslova se příliš zavrtal do vlastních myšlenkových pochodů a nechce dále viděti ani slyšeti nic kromě toho, co sám si sestrojil ve svých názorech, vytesaných jeho malým pozemským věděním. Necítí, jak jej hmotnost unáší stále dále, vždy dále až k hranici, kde jest pro něho naposled „buďto – anebo“ jako ono rozhodnutí, které zůstává nyní rozhodujícím pro jeho celé bytí. Podle tohoto rozhodnutí musí jíti zvolenou cestou až do konce, aniž by se ještě mohl vrátit zpět. I když mu konečně ještě přijde poznání. Přichází pak již pozdě a přispívá k tomu, aby zvýšilo jeho muka.

Aby zde pomohl a člověku přes jeho zbloudění umožnil ještě včasné poznání, dal Bůh lidem třetí přikázání, radu, aby světili den sváteční. Plněním tohoto přikázání byla by v každém člověku vznikla během doby znenáhla touha usilovati ke Světlu. S touto touhou byla by se konečně objevila a ukázala i cesta, která by ho vedla vzhůru ke splnění jeho přání, která zatím stálým zesilováním zhustila se v modlitbu. Pak byl by stál při obratu světů člověk jinak než teď! Produchovnělý, zralý pro tu říši, která musí teď přijít.

Slyšte tedy a jednejte, aby vám plnění přikázání razilo cestu. Pomni, abys den sváteční světil! Ty! Zcela zřetelně stojí v těchto slovech, že ty máš dáti svátečnímu dnu posvěcení a učiniti ho pro sebe svatým! Sváteční den jest sváteční hodina, kdy odpočíváš od práce, kterou ti ukládá tvá cesta na zemi. Ale nedáváš sváteční hodině a chvílím odpočinku žádného posvěcení, když chceš při tom pěstovati jen své tělo. Nebo když hledáš rozptýlení hrou, pitím nebo tancem. Sváteční hodina má tě vésti k tomu, aby ses zahloubal do svého myšlení a cítění, abys přehlédl svůj dosavadní pozemský život, především pak vždy uplynulé všední dny posledního týdne a bral z toho užitek pro svou budoucnost. Šest dní možno vždy přehlédnouti. Co trvá déle, snadno se zapomíná. Může se při tom stát, že se tvé cítění zvolna ponese do výše a ty se staneš hledatelem Pravdy. Jsi-li skutečně hledatel, ukáže se ti také cesta. Tak jako zde na zemi po nové, dosud ti neznámé cestě jdeš jen zkoumavě, bádavě, tak máš také na nových duchovních cestách, jež se ti otvírají, jíti bedlivě krok za krokem, abys uchoval vždy pevnou půdu pod nohama. Nesmíš skákat, protože by ses vydával nebezpečí pádu. Takovým myšlením a cítěním ve svátečních hodinách svého pozemského života nikdy ničeho neztratíš, nýbrž jen získáš.

Chozením do kostela nesvětí nikdo sváteční hodiny, nechce-li pak také v době odpočinku přemýšleti o tom, co tam slyšel, aby to správně v sebe přijal a v tom žil. Kněz nemůže ti posvětit tvůj den, neučiníš-li to sám ze sebe. Uvažuj vždy znovu, je-li vlastní smysl slova Božího vždy zcela v souhlase s tvým jednáním. Tímto způsobem jest pak sváteční den tebou posvěcen, neboť klidným zahloubáním dostalo se mu toho obsahu, jaký míti má a pro který byl ustanoven. Každý svátek stává se tak mezníkem na tvé cestě, který propůjčí dnům tvé hrubohmotné činnosti tu hodnotu, kterou mají míti pro zralost tvé duše. Neprožil jsi jich pak nadarmo a jdeš trvale kupředu. Posvětit neznamená promarnit. Jakmile to zmeškáš, zmeškáš svůj čas, který ti byl dán k uzrávání. Po obratu světů, který vás nyní zvolna obklopuje svými paprsky, jest dána již jen krátká doba, abyste dohonili zameškané. Ovšem v předpokladu, že na to vynaložíte veškerou svou zbylou sílu. Svěťte proto den sváteční! Buď ve svém domě, nebo ještě lépe v přírodě, která vám napomáhá, abyste v myšlení i cítění byli bdělými! Plňte tím přikázání Páně. Jest to k vašemu prospěchu!

Posolstvo Grálu od Abdrushina


Obsah

[Posolstvo Grálu od Abdrushina]  [Doznievanie k Posolstvu Grálu] 

kontakt